Barbora Stejskalová

Čeština/Kvinta

21. dubna 2013

Čtenářský deník

Bible, evangelia podle Matouše a Lukáše

Informace:

Matouš

Matouš pravděpodobně znal evangelium podle Marka a shrnul jej zkráceně do svého spisu. Spojil sbírku Ježíšových výroků i s modlitbou Otčenáš, vyprávění o Ježíšově narození i svědectví o setkání se vzkříšeným Ježíšem.

Evangelium bylo sepsáno v prostředí křesťanů židovského původu a pro ně bylo především určeno. Bylo to patrně někde v Sýrii či Palestině mimo Jeruzalém v době po válce židovské, nejspíš v osmdesátých létech.

Matouš navazuje na starší učitelskou tradici tehdejšího židovství a vyrovnává se s tím, že Ježíš nebyl židy přijat. Dále se také zabývá tím, že vzkříšený Mesiáš je v církvi přítomen jako Duch svatý a že církev je dědičkou poslání starozákonního Božího lidu. Matouš ukazuje, že Ježíšův příběh je naplněním závažných starozákonních zaslíbení. Ježíšovo učení zákon neruší, nýbrž naplňuje.

Lukáš

Lukáš pocházel ze syrské Antiochie. Předpokládá se, že byl povoláním lékař a průvodce apoštola Pavla. Židovskou zbožnost znal Lukáš velice dobře, avšak nebyl nikterak zběhlý ve znalostech  geografické stránky Palestiny.

Lukášovo evangelium je jediné, které má pokračování (Skutky apoštolů).  Jsou zde od sebe odděleny doby Zákona a Proroků, čas Ježíšova působení a čas církve a její činnosti.

Třetí evangelium se značí univerzalismem, jelikož není zaměřeno úzce židovsky. Je zde velký zájem o chudé a prosté. Častěji zde vystupují ženy a je zde věnován zájem Ježíšově matce Marii. Je zde silně zvýrazněno Ježíšovo znovuvzkříšení, nanebevstoupení a radost, která je s tím spojena.

Zdroj: Bible – Nový zákon

Stručný obsah:

Obě evangelia jsou si velice podobná, až na několik rozdílů, popsaných výše.

Po rodokmenu Ježíše Krista následuje jeho narození, pokřtění Janem Křtitelem, jeho pokušení na poušti, povolání učedníků a počátek jeho kazatelsko-zvěstující činnosti. Dále jsou uvedeny jeho výroky - metaforická přirovnání, kázání o špatných lidských vlastnostech a Modlitba Páně (Otčenáš). Následují jeho zázračné skutky - uzdravení malomocného, chromého, slepců, němého atd. Také utišení bouře, vzkříšení dívky. Poté si Ježíš vyvolí 12 učedníků - apoštolů a dá jim zázračnou moc. Dále se zase mluví o Ježíšových kázáních, sporech a podobenstvích, nasycení čtyř tisíců lidí. Kristus také začíná při svých kázáních kritizovat farizeje a zákoníky. Následuje Jidášova zrada, Ježíšovo zatčení, Petrovo zapření a Kristův soud před Pilátem. Ježíš je vydán farizejům a odsouzen. Poté je Ježíš odveden na vrch zvaný Golgota (Lebka) a tam je ukřižován společně se dvěma povstalci. V poledne Ježíš zvolá: "Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?" a skoná. Pak je Ježíš na přání zámožného Josefa z Arimatie sňat z kříže a pohřben, čemuž přihlíží mimo jiné také Marie z Magdaly. Je ustanovena hlídka, mající střežit Jeho hrob, ale třetího dne od ukřižování anděl Páně odvalí kámen a Ježíš vstane z mrtvých. Když to běží ženy říci apoštolům, zjeví se jim Ježíš poprvé. Když se pak 11 apoštolů vydá na horu Galilea, Ježíš se zjeví podruhé a "stane se věčným". Naštvaní farizeové zaplatí římským vojákům, aby řekli, že když spali, přišli Židé a Ježíše ukradli.

Zdroj: http://www.cesky-jazyk.cz/slohovky/odborne-referaty/strucny-obsah-bible.html

Charakteristika hlavních postav:

Ježíš – Ježíš je ústřední postavou celého NZ. Je dlouho očekávaným Mesiášem, který má za úkol lidem kázat a pomoci jim hledat cestu k Bohu. Ježíš je spravedlivý a ochotný lidem pomoci. Obzvláště lidem, kteří potřebují uzdravit, byl to velice schopný léčitel. Ježíš vždy dal možnost i hříšným lidem napravit své skutky a činit pokání, čímž si zasloužili jeho smilování. Byl velice klidný a statečný, neboť sám věděl, jaký je jeho osud, ale nezalekl se a přesto dál konal dobro, pro které zemřel. Ježíš byl moudrý a často mluvil v podobenstvích, jelikož ten, kdo věří, tak jim porozumí.

Jan Křtitel – Byl to prorok, který je označován jako předchůdce Ježíše Krista. Jeho narození bylo zvěstováno Archandělem Gabrielem. Jako mladý odešel na poušť a později se stal kazatelem a připravoval lid na příchod Mesiáše. Kázal hlavně o cti a pokání a pokřtil Ježíše Krista. Byl sťat na příkaz krále Heroda.

Petr – Petrovo původní jméno je Šimon a je jedním z apoštolů, což byli učedníci Ježíše Krista. Byl jmenován Ježíšem budoucí hlavou církve. Po Ježíšově smrti mu byla dána moc uzdravovat nemocné. Ujal se skupiny věřících a stal se de facto prvním papežem.

Farizeové – Skupina lidí, kteří se stavěli proti Ježíšovi Kristovi. Byli velice pokrytečtí, nevěřili tomu, o čem kázal, jelikož znali něco jiného a pronásledovali ho, jak jen mohli.

Jidáš – Jeden z apoštolů, který zradil Ježíše Krista za 30 stříbrných a vydal ho Farizeům. Neunesl výčitky svědomí a spáchal sebevraždu.

Vlastní interpretace:

Dle mého názoru je četba alespoň části Bible něco, čím by si měl projít každý člověk. Je to něco, co prostě patří k všeobecnému vzdělání, avšak myslím, že ji každá osoba bude vnímat individuálně. Záleží zde samozřejmě na věku čtenáře, o čemž si obecně myslím, že okolo patnáctého roku je člověk možný vnímat a chápat souvislosti a ponaučení, které nám tato kniha dává. Myslím si, že Bible je velice nadčasovou knihou a že spousta věcí, která je zde napsána, bude aktuální vždy. Ježíšova kázání o tom, jak by měl vypadat svět a jak by se měli lidé chovat, jsou trefná a dávají dobrý smysl, avšak bohužel to na světě nevypadá tak, jak nám Bible káže. Myslím si, že čtení Bible každému něco dá. Bylo zde hodně částí, kdy jsem si řekla, že Ježíš má pravdu v tom, co káže, avšak myslím si sama za sebe, že příběhy o Ježíšových skutcích, kdy lidi uzdravoval, či chodil po vodě nebo probouzel mrtvé, jsou prostě přehnané a nedaly mi nic jiného, než otázky. Co se týče právě příběhu, připouštím, že se takové skutky stát mohly a že tu opravdu někdo takový byl, ale jakožto člověk, který má o všem pochyby si myslím, že to mohlo být celé trochu jinak. O stylu psaní si myslím, že čtivější bylo evangelium podle Lukáše a rozhodně mi pomohlo, že jsem si ho přečetla až po Matoušovi, jelikož několik podobenství tu bylo vysvětleno snáze a trefněji, což mi pomohlo knize porozumět lépe. Objevilo se zde několik slov, která dnes už nejsou tolik používána, ale mnoho jsem jich nezaznamenala, tudíž s porozuměním textu jako takovému jsem žádné problémy neměla. Je zde hodně použita přímá řeč, hlavně v částech, kdy Ježíš mluví k lidu nebo svým učedníkům, avšak střídají se tu i hodně části, kde jsou popsány například země, kde se Ježíš zrovna nachází nebo jeho cesty apod.