Barbora Stejskalová

Čeština/Kvinta

12.listopadu 2012

Čtenářský deník

Dvacet tisíc mil pod mořem

Jules Verne

Informace o autorovi: 

·         Jules Verne byl francouzský romanopisec a dramatik. Je považován za jednoho ze zakladatelů vědeckofantastické literatury.

·         Narodil se v Nantes a roku 1839 se nechal najmout jako plavčík na loď do Indie, jeho rodiče to však zjistili a jeho cestě zabránili. Studoval práva v Nantes a v Paříži, po ukončení studií pracoval na burze. Roku 1857 se oženil s Honorií Morelovou, se kterou měl syna Michela. Ten po jeho smrti dopsal Vernova nedokončená díla.

·         Verne hodně cestoval a některé zážitky z těchto cest zapracoval do svých románů. Od mládí měl literární ambice.

·         V roce 1862 se seznámil s nakladatelem Pierrem-Julesem Hezelem, který vydal jeho dobrodružný román Pět neděl v balóně. Ten měl tak obrovský úspěch, že nakladatel nabídl Vernovi exkluzivní smlouvu na dvacet let. Hezel také vymyslel souhrnný název pro Vernovo dílo - Podivuhodné cesty.

·         Smlouva s Hetzelem Verna finančně zajistila a umožnila mu věnovat se jenom psaní. Stal se světoznámým spisovatelem pro mládež, třebaže jeho ambicí bylo původně vytvořit "román o vědě" pro dospělé, dále uzavřel druhý kontrakt na napsání dějin velkých objevů. Na tomto díle Verne spolupracoval s Gabrielem Marcelem, knihovníkem ve francouzské Národní knihovně v Paříži.

·         Od roku 1879 bydlel Jules Verne v Amiensu, kde také zemřel. Příčinou smrti byl jeho bratranec, čistil pušku a omylem ho zabil.

·         Jeho nejznámějšími díly jsou například knihy: Pět neděl v balóně, Cesta do středu Země, Dobrodružství kapitána Hatterase, Ze Země na Měsíc , Děti kapitána Granta, Dvacet tisíc mil pod mořem aj.

Zdroj: http://www.spisovatele.cz/jules-verne#cv, upraveno

Stručné shrnutí děje

Děj románu začíná roku 1866, kdy se v anglických listech objevila zmínka o mořském netvoru ohromných rozměrů, který napadá lodě. Vědci se začali o netvora zajímat. Jedni říkali, že je to neznámý tvor a druzí tvrdili, že je to ponorka. Nakonec Američané vyslali na moře fregatu Abraham Lincoln, ta měla zjistit pravdu.

Jedním z členů výpravy byl také francouzský přírodovědec profesor Aronnax se svým sluhou Conseilem, kteří se na lodi seznámili s harpunářem Nedem Landem. Během času zjistili, že kapitán není čestný člověk. Dlouho nebylo po neznámém tvoru ani památky, až jednou večer uviděla posádka kousek od lodi světlo. Byl to neznámý tvor. Fregata Abraham Lincoln se pokusila tvora pronásledovat a harpunovat. Najednou se však obluda otočila a ohromnou rychlostí narazila do fregaty.

Profesor Arronax, jeho sluha Conseil a harpunář Ned Land byli vyhozeni do širého moře kapitánem Faraguttem. Všichni pluli k neznámé obludě a vylezli na její hřbet.  Až nyní zjistili, že to opravdu není ryba, ale ponorka. Z ponorky vylezli čtyři muži, vtáhli je dovnitř a uvěznili v tmavé komoře. Příští den je tam navštívil jakýsi muž, který se představil jako kapitán Nemo a oznámil jim, že se nacházejí v ponorce Nautilus, kterou nikdy nesmějí opustit, aby nevyzradili její tajemství. Jako nedobrovolní cestující prožili při podmořské plavbě neuvěřitelné příhody, poznali netušené krásy mořského dna a poučili se o přírodních zvláštnostech oceánů.

Profesor, sluha i harpunář pluli s kapitánem Nemo v ponorce Nautilus několik měsíců. Byli svědky objevení starodávné Atlantidy, procházeli se ve skafandru po mořském dně a zůstali zajati pod silnou vrstvou ledu pod Jižním pólem, kapitánovi muži vyhledávali potopené lodě a přinášeli z nich do ponorky poklady. Přesto se tři hrdinové chtěli vrátit zpět domů, ale kapitán Nemo je nechtěl pustit. Jednoho dne napadl Nautilus válečnou loď, kterou potopil. Ned, profesor a Consiel uprchli v nestřežené chvíli na záchranném člunu. Dostali se však do víru Maelström. Nakonec byli nalezeni místními rybáři a odvezeni domů.

Zdroj: http://www.zskolin.cz/zs-prakticka-cteni-s-porozumenim-vyukove-materialy-ke-stazeni.php?id=349, upraveno

Charakteristika hlavních postav

Profesor Arronax- Byl to francouzký přírodovědec. Měl velmi rád svou práci a věnoval jí spoustu času. Zprvu se ani nijak výrazně neangažoval v honu za příšerou. Byl kolem této celé události poměrně skeptický. Když se společně s Nedem Landem a Conseilem dostali na Nautilus, neviděl jejich situaci nijak černě, stále se na to snažil dívat optimisticky a byl za tuto zkušenost i rád. S kapitánem se brzy spřátelil, měli společné zájmy a kapitána velmi obdivoval. Na rozdíl od Neda mu pobyt na Nautilu nijak nevadil, stále tam bylo spousta věcí, které ho překvapovaly a fascinovaly. Celou dobu nesouhlasil s Nedovými návrhy z ponorchy uprchnout, avšak událost, kdy kapitán Nemo zcela bezdůvodně potopil loď nevinných lidí, stojí za změnou jeho celkového názoru na kapitána i únik z lodi, ke kterému nakonec opravdu došlo.

Conseil– Conseil byl velice věrným sluhou profesora Arronaxe. Nijak zvlášť výrazně se neprojevoval, povětšinou souhlasil s názory pana profesora. Byl velice zdvořilý, a pokud měl nějaký nápad či připomínku ke komukoliv, vždy se vyjádřil klidně a na úrovni. Jeho hlavním zájmem byla pomoc a péče o profesora Arronaxe. Conseil byl vysoce inteligentní, vynikal v zařazování živočichů do tříd, řádů, druhů a podobně. Jeho povaha byla klidná, a i když se dostal do nějakého sporu (nejčastěji s Nedem Landem) řešil věci s klidem a chladnou hlavou.

Ned Land – Ned Land byl kanadský harpunář. Svou práci měl velice rád, byl v ní dobrý a za každou cenu chtěl, aby jeho práce splnila účel. Byl paličatý a velice tvrdě si stál za svým názorem, který se často rozcházel s názorem ostatních. V celé knize se jevil jako prchlivý člověk. Snadno se nechal ovládnout vztekem. Neměl kladný vztah ke kapitánu Nemovi a již od počátku pobytu na Nautilu pomýšlel na útěk. Jevil se jako člověk, který chce mít za každou cenu vždy pravdu, což je možné pozorovat obzvláště v debatách s Conseilem.

Kapitán Nemo – Vynálezce a konstruktér ponorky, zvané Nautilus. Kapitán Nemo je postava, u níž není zcela jasné, zda má být považována za protagonistu, či antagonistu. Bez pochyby byl velice chytrý, což můžeme pozorovat v celém příběhu. I přes to, že nebyl spokojen s chováním lidí na zemi, stále nezavrhoval jejich díla jako například knihy, malby či hudbu. Jako kladná postava se jevil z jeho přístupu k jeho zajatcům. I přes to, že to byli vetřelci, nenechal je napospas osudu studenému moři, ale přijal je na palubu, kde jim nechával naprostou volnost a zásoboval je šatstvem a jídlem. Na druhou stranu je omezil tím, že ponorku je opustil nenechal.  Může být na něho nahlíženo jako na zápornou postavu z toho důvodu, že civilní lodě bez jakéhokoliv bez milosti potápěl. Na mne jako čtenáře působil poněkud jako podivín, ne však jako blázen. Většina jeho počínání (až na již zmíněné potápění lodí se jevila poměrně logicky).

Vlastní interpretace

Co se týče samotného děje, kniha byla velice zajímavá a poutavá. Vzhledem k tomu, že původně nebyla psána jen za účelem zaujmutí, nýbrž především za účelem poučení mládeže o přírodovědných věcech, týkajících se oceánu, objevovaly se v ní části, které pro mne, jakožto pubescenta 21. století nebyly příliš přínosné ani nijak zajímavé. Jednak proto, že dle mého názoru je kniha určena pro mladší čtenáře, kteří s těmito údaji a informacemi ještě nejsou seznámeni, a také proto, že mnohé informace psány v knize, jsou již zastaralé a dávno vědecky upřesněné (například údaje o hloubce oceánu a podobně). Rozhodně si ale myslím, že toto dílo bylo v dřívějších dobách velice oblíbené, protože je to skvělý způsob, jak dětem rozšířit povědomí zábavnou formou, avšak například Conseilovo neustále zařazování všech ryb do druhů, řádů, čeledí a podobně bylo zbytečné i v oněch časech, neboť je to příliš zdlouhavé a nijak podstatné. Samotný příběh je velice nadčasový, což mu rozhodně přidává na zajímavosti.

Ve věci hlavních postav si myslím, že to měl Verne velice promyšlené. Jako hlavní postavy můžeme považovat profesora Arronaxe, Conseila, Neda Landa a kapitána Nema. Autor dal každému vlastní, originální charakter. Každý z mužů je úplně jiný, což dává za vznik zajímavým zápletkám, zvratům a neshodám, které příběh obohacují. Můžeme tu sledovat typického dobráka v podobě profesora Arronaxe, který se snaží se všemi vycházet za dobře, věrného sluhu, skeptického a prchlivého harpunáře a velice zajímavou postavu, která nemůže být označena přímo za antagonistu ani protagonistu v podobě kapitána Nema. Taková kombinace se samozřejmě bez občasných hádek či ostrých debat neobejde. V otázce, zda je kapitán postavou kladnou či zápornou nám nechává autor místo na vlastní uvážení a já sama si stále nejsem jista, kam bych kapitána Nema zařadila.

Vypravěčem knihy je samotný profesor Arronax, je tedy psána v ich-formě. Autor zde používá hodně přímé řeči, což nám dává nepřímou charakteristiku všech postav a také zde velice precizně používá popisu, aby bylo jeho dílo co nejvíce realistické a dobře představitelné. Často se zde vyskytují latinská slova či názvy nebo jména starých bohů, která jsou vždy vysvětlena na konci dané strany.

Můj závěrečný názor je takový, že zde vidím dobrý důvod, proč byla kniha přepsána a upravena pro naši dobu jinými autory, neboť některé popisné pasáže byly opravdu nudné a zdlouhavé, což mělo za následek, že kniha byla hůře čtivá a nedala se číst takzvaně: „jedním dechem“. Příběh jako takový je však velice zajímavý a nikdy se v knize dlouho neděje to samé, protože posádka Nautilu zažívá stále nová a nová vzrušující dobrodružství, do kterých se čtenář může perfektně vcítit díky již zmíněnému preciznímu popisu okolí i postav. Myslím, že toto dílo by v našich letech mělo znát a nejlépe již mít přečteno každé dítě.